Donner, Becker, alebo obaja?
Malá medailová dilema pre kratochvíľu a poučenie, ak by začalo
pršať.
Pri príprave materiálov, ktoré chystám v rámci osvety a informovania vo
vzťahu k tzv. neskorším medailovým razbám viedenskej mincovne, som narazil
na malú a, pre mňa zaujímavú, hádanku. Bolo by skvelé, ak by sme ju tu
spolu vyriešili.
Pri fotodokumentácii razieb ktoré sa mi podarilo získať, alebo som mal
možnosť študovať, som natrafil na razbu oválnej korunovačnej medaily
k českej korunovácii Márie Terézie 1743. Táto, inak v pôvodnej razbe
extra vzácna, medaila pochádza evidentne z roku 1958. (foto 1, 2, 3 a 4)
Prvá zaujímavosť je, že túto medailu katalógy 1911 –
1914 neuvádzajú, čo dokazuje, že razby z rokov 1958 a 1959 nemusia iba
kopírovať a korešpondovať s razbami zo začiatku 20. storočia, ale sa
k nim pristupovalo pravdepodobne na základe vtedajšieho aktuálneho dopytu a
záujmu.
Samotná malá hádanka začína pri signácii medaily autorom. Zväčša sa
uvádza, i pri aukciách popredných aukčných spoločností, či iných
zdrojoch, spoluautorstvo Mateja (Matthäus) Donnera a Christopha Beckera. Na
tejto medaile je ale signácia zrejmá, averz aj reverz prisudzuje Christophovi
Beckerovi. (jedna zo signatúr po roku 1731 je D. B. f) Znamená to, že sa vo
viedenskej mincovni zmýlili, alebo sa mýlia súčasné zdroje? Pri
podrobnejšom skúmaní ľahko prídete na to, že existujú dve veľmi podobné
oválne medaily ku korunovácii Márie Terézie v Prahe v roku 1743. Jedna
pochádza od Mateja Donnera (foto 5, zo Slovníka autorov.. od pána Haimanna) a
má parametre 69 × 60 mm. Ako autora uvádza pán Haimann iba Mateja Donnera.
Už na prvý pohľad je vidieť, že medaily sú si veľmi podobné, ale, najmä
v reverze výrazne odlišné. Rovnaký autor uvádza druhú – podobnú
medailu od Phillipa Christopha von Beckera zas iba ako autorské dielo Beckera
bez spoluautorstva. Táto má parametre, podľa slovníka, 47 × 42 mm.
V skutočnosti pri mojom premeraní mala medaila rozmery 48 × 42. Teda razba
z roku 1958 korešponduje s pôvodnou razbou von Beckera a nie Mateja
Donnera. Rovnako je signovaná iba jedným autorom – von Beckerom.
No a aby to nebolo tak jednoduché, stránka https://www.valka.cz/…kym-mestanum
uvádza zas inú polohu tejto medaily :
“Jednu korunovační ražbu plnící funkci vyznamenání si zde
představíme. Vznikla v souvislosti s boji o Olomouc v prusko-rakouských
válkách. V lednu 1742 Prusové město dobyli a obsadili. I když se po
106 dnech stáhli, v dalších střetnutích donutili Marii Terezii na míru
vratislavském vzdát se Slezska a Kladska. Morava s Olomoucí se rázem stala
pohraničním územím. Dalším nebezpečím měla zabránit přestavba
Olomouce v říšskou pevnost. Ta mohla prokázat svou funkčnost počátkem
sedmileté války. 31. května 1758 započalo systematické bombardování
města pruskými obléhateli. Pětitýdennímu obléhání učinil konec
generál Laudon při zničení pruského zásobovacího konvoje u Guntramovic a
Domašova nad Bystřicí.
Vděčná panovnice se rozhodla Olomouc a její obránce náležitě ocenit.
Vydala pamětní medaili,6 městu polepšila znak, 15 měšťanů povýšila
do šlechtického stavu, pevnostní velitel polní zbrojmistr Ernst Dietrich
baron Marschall na Burgholzhausenu se stal polním maršálem a generál Arnošt
Gideon Laudon podmaršálem. Oba obdrželi velkokříž Vojenského řádu Marie
Terezie, rytířský, zv. malý kříž, získali velitel dělostřelectva
podplukovník Adolf Mikuláš d‘Alfson, velitel pevnostní pěchoty
generálmajor Josif Kazimir Draškovič, velitel zákopníků plukovník Arnošt
Bedřich Alexandr hrabě Giannini. Řada vojáků pak byla povýšena. Ze
státní pokladny byly uhrazeny škody a panovnice založila jako poděkování
měšťanské střelecké společnosti nadaci 800 zlatých, z nichž byly
placeny každoroční slavnostní střelby do terče.
Zlatá medaile byla vyražena ve dvou rozměrech: jako velká 68 × 60 mm,
o váze 30 a 50 dukátů a jako malá 48–47 × 42 mm o váze
14 dukátů, resp. 48–50 g. Podle vyobrazení lze soudit, že Jan Theiss
obdržel velkou medaili. Doposud však známe pouze výskyt malých medailí
opatřených ouškem – jde však v tomto případě o jinou ražbu, P. Ch.
Beckera – ve sbírce Národního muzea v Praze a z prodejních katalogů.
Jeden exemplář medaile opatřený řetězem, zřejmě se však nejedná
o medaili vydanou k české korunovaci, se nachází v maďarském Národním
muzeu”.
Táto medaila rovnako korešponduje, ako uvádza text, s medailou von Beckera a
tiež sa spomínajú “prodejní katalogy”, domnievam sa, katalógy
o ktorých my píšeme vyššie.
Teda na záver, evidentne existujú dve veľmi si podobné medaily, navyše
k rovnakej príležitosti – českej korunovácii Márie Terézie v Prahe
12. mája 1743. Každá z medailí by mala mať svojho individuálneho
autora, teda jedna Mateja Donnera a druhá Phillipa von Beckera. Mne skôr
pripadá za pravdepodobné, že autorom – medailérom, bolo predložené
zadanie s predstavou a popisom medaily a tak vznikli dve tak si podobné
medaily, že plynutím času sa autori zamieňajú, alebo miešajú. Ale to len
“nahlas rozmýšľam”, netvrdím že som niečo vyriešil, ale práve preto
to sem píšem, aby sme možno spoločne malú hádanku vyriešili. Verím, že
pre zberateľov a priaznivcov medailí je to zaujímavá a trochu
napínavá téma.
Editováno: 14.5.2017 12:31