Karlove dukáty 1978-1982

Karlove dukáty 1978-1982

Popis – Československé dukáty 1978 razené k 600. výročiu úmrtia Karla IV.:

Dukát Au 986/1000, 3.49 g, priemer 19.75 mm, hrana vrúbkovaná, autor Petr Formánek, náklady 1978 – 7.707 ks, 1979 – 3.283 ks, 1980 – 1.808 ks, 1981 – 2.138 ks, 1982 – 2.382 ks.
Averz: poprsie kráľa v pravom trojštvrťovom profile, vpravo gotický štít s českým levom, vľavo gotická iniciála “K”, opis zľava nahor “KAREL IV. 1346–1378”, po obvode drobný perlovec, pod portrétom signatúra autora “F”.
Reverz: štátny znak, pod ním rok razby (1978 až 1982), dvojitý opis sprava nadol “ČESKOSLOVENSKÁ / SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA”.

Dvojdukát Au 986/1000, 6.98 g, priemer 25 mm, hrana vrúbkovaná, autor Andrej Peter, náklad 4.898 ks.
Averz: panovník na tróne, po stranách opis vľavo “ET REX”, vpravo “BOEMIE”, medzi vnútorným a vonkajším perlovcom “KAROLUS.DEI.GRA­.ROMANOR.REX.SEM­PER.AUGUSTUS”. Vedľa pravej nohy vladára signatúra autora “A.P.”.
Reverz: štátny znak, pod ním hodnotové číslo “2”, medzi vnútorným a vonkajším perlovcom opis sprava nahor “ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA”, dole rok razby “.1978.”.

Päťdukát Au 986/1000, 17.45 g, priemer 34 mm, hrana vrúbkovaná, autor Zdeněk Kolářský, náklad 3.646 ks.
Averz: kľačiaci Karel IV. odovzdáva kniežaťu Václavovi zakladaciu listinu pražskej univerzity, po stranách symboly fakúlt. Opis sprava nahor “UNIVERSITAS CAROLINA PRAGENSIS”, dole letopočet “1348”. Vľavo od podstavca s postavami signatúra autora “zk”.
Reverz: štátny znak, po jeho stranách zdvojené kruhové úseče, pod znakom rok razby “1978”, pod vročením hodnotové číslo “5”. Opis zľava nadol “ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA”.

Desaťdukát Au 986/1000, 34.9 g, priemer 42 mm, hrana vrúbkovaná, autor Zdeněk Kolářský, náklad 3.489 ks.
Averz: panoráma Hradčian s Karlovým mostom, v dolnej časti znak hlavného mesta Prahy. Opis sprava nahor “PRAGA MATER URBIUM”. Pod pravým mostným oblúkom signatúra autora “zk”.
Reverz: ako u päťdukátu, ale hodnotové číslo “10”:

Náklady:
Dukát 1978 – 7707 kusov
Dukát 1979 – 3283 kusov
Dukát 1980 – 1808 kusov
Dukát 1981 – 2138 kusov
Dukát 1982 – 2382 kusov
Dvojdukát 1978 – 4898 kusov
Päťdukát 1978 – 3646 kusov
Desaťdukát 1978 – 3489 kusov

Ceny:
Trhové ceny týchto dukátov sú priamo závislé od ponuky a dopytu. Tie závisia od nákladu, výskytu na trhu, stavu a od spotovej ceny zlata. Dá sa povedať, že trhové ceny týchto dukátov sa pohybujú asi od 500 € (napr ročník 1978 v stave good VF) až do hranice cca cez 5000 € (napr 10 dukát 1978 v stave UNC). Cenám dukátov sa venujem aj v téme (článku) “Odporúčané ceny dukátov a sád dukátov Karla IV. 1978–1982”.

Zbierkové stavy:
Za zbierkové stavy Karlových dukátov 1978–1982 dnes možno považovať stavy about UNC a UNC.

Určenie vzácnosti Československých dukátov razených k 600.výročiu úmrtia Karla IV. (1378–1978) – tzv. Karlových dukátov (podľa Karla, 2015):
Dukát 1978 – 7707 kusov – vzácnosť R
Dukát 1979 – 3283 kusov – vzácnosť R
Dukát 1980 – 1808 kusov – vzácnosť RR
Dukát 1981 – 2138 kusov – vzácnosť R
Dukát 1982 – 2382 kusov – vzácnosť R
Dvojdukát 1978 – 4898 kusov – vzácnosť R
Päťdukát 1978 – 3646 kusov – vzácnosť R
Desaťdukát 1978 – 3489 kusov – vzácnosť R
K téme určenia vzácnosti Československých dukátov je venovaný samostatný článok.

Zdroje:
Katalóg mincí Valovič 2014
Katalóg mincí Československa Biľak-Jízdný 1980
Katalog mincí a medailí Macho a Chlapovič 2016
Sixbid

Foto:

Vyhodnotenie ankety

Anketa na stránke mince-dukaty, ktorá mala trvať do 30.9., mala túto otázku – Ako uskladňujete Karlove dukáty ? Anketu končím skôr, lebo stránka už nie je aktualizovaná a návštevnosť stránky postupne klesá. Z celkového počtu 34 hlasov, bolo až 15 hlasov za uskladnenie v plastových obaloch a až 11 hlasov za uskladnenie v bubline. Tiež som hlasoval za uskladnenie v plastových obaloch, ktoré sa mi zdá pri Karlových dukátoch ako najvhodnejšie. Ďakujem všetkým hlasujúcim za účasť na ankete.

Výsledky ankety:
Ako uskladňujete Karlove dukáty ?
v pôvodnej etue
2/6%
v etue na mieru
4/12%
v bubline
11/32%
v plastových obaloch
15/44%
voľne na plate
1/3%
inak
1/3%
Celkom hlasovalo: 34

Obchodné mince

Pretože sa nachádzame v “Zberateľskom poradenstve”, uvádzam “Vysvětlení pojmu obchodní mince” zo stránky ČNB. Mnohí zberatelia si totiž Československé dukáty (Svätováclavské a Karlove) vydávané ako obchodné mince s prestávkami v rokoch 1923–1982, mýlia s medailami, alebo nechápu pojem obchodná minca.

Obchodní mince je mince z drahého kovu určená k obchodování s drahými kovy, není součástí soustavy zákonných peněz a nemá nominální hodnotu stanovenou v peněžní jednotce a není s ní v zákonném poměru. Hodnota obchodních mincí tedy není dána kurzem měny, ale cenou drahého kovu na trhu. V České republice mohou být jako obchodní mince vydávány dukáty podle dosud platného zákona č.76/1976 Sb. Ten v § 1 stanovuje, že “Na paměť událostí státního nebo světového významu nebo k jejich výročí mohou být jako obchodní mince raženy československé dukáty”. Dukáty byly v Československu vydávány jako obchodní mince s přestávkami v letech 1923–1982. V současné době se nevydávají, neboť ČNB upřednostňuje vydávání zlatých mincí s nominální hodnotou, které jsou součástí soustavy zákonných peněz, podle zákona č.6/1993 Sb.

Zdroj: www.cnb.cz

ČNB

Karel IV. na našich platidlech – část 2
19. 05. 2016
Jaroslav Moravec
Bankovky a mince
Numizmatika

Od vydání stokoruny k 600. výročí založení Univerzity Karlovy si Karel IV. musel počkat na další minci celých 30 let, ale byl to návrat impozantní. K 600. výročí jeho úmrtí vydal československý stát hned pět mincí, jednu stříbrnou a čtyři zlaté – československé dukáty, tzv. karlovské. Vydání zlatých mincí v socialistickém Československu poprvé od roku 1951 (ale vlastně od roku 1939, neboť dukáty ročníku 1951 nebyly určeny k prodeji tuzemskému obyvatelstvu za československé koruny) představovalo výjimečný soubor právních, organizačních a technických opatření, která zvládli pověření pracovníci Státní banky československé, federálního ministerstva financí a Státní mincovny v Kremnici s velkým přehledem, který si zaslouží respekt. Zlaté mince bylo rozhodnuto vydat ve čtyřech hodnotách jako jednodukát, dvojdukát, pětidukát a desetidukát v technických parametrech předcházejících československých dukátů, tzv. svatováclavských, které byly raženy v letech 1923–1951.

Výtvarné návrhy pořídila Státní banka československá v omezené neanonymní soutěži, v níž oslovila sedm předních českých a slovenských medailérů. Na návrhy bylo určeno poměrně úzké tematické zaměření – pro jednodukát „osobnost“ (ztvárněno mělo být např. poprsí Karla IV. z triforia katedrály svatého Víta nebo jeho socha ze staroměstské mostní věže Karlova mostu), pro dvojdukát „státnost“ (připuštěn byl jen líc královské trůnní pečeti), pro pětidukát „vzdělanost“ (předpokládaly se symboly University Karlovy, budova Karolina či univerzitní insignie) a pro desetidukát „architektura“ (povoleno bylo jen panorama Prahy). Dominantní portrét Karla IV. byl tedy předurčen u jednodukátu, jen jako doplňkový motiv u dvojdukátu a pětidukátu a u desetidukátu byl Karlův portrét v podstatě vyloučen. Politické orgány žádaly poněkud historicky mylné „vyloučení vztahů ke Svaté říši římské národa německého“ a „omezení tématiky pouze na českou státnost Karlovy doby“, což se skutečně promítlo do soutěžních podmínek v upozornění, že „použití císařské pečeti na návrh dvojdukátu není žádoucí“.

Soutěže se zúčastnilo šest vyzvaných a osm nevyzvaných výtvarníků, kteří dohromady předložili 133 návrhů. Vyhodnocení proběhlo 16. června 1977 za účasti zástupců dotčených institucí, několika předních výtvarných umělců, ale také rektora Univerzity Karlovy a zástupce Československé akademie věd. Neobvykle a poněkud složitě bylo samostatně posuzováno šest skupin návrhů, lícní strana pro jednodukát a dvojdukát, lícní strana pro pětidukát a desetidukát a rubové strany pro každou ze čtyř hodnot. Nebyly sice uděleny všechny ceny, ale k realizaci byly doporučeny a nakonec skutečně realizovány návrhy Petra Formánka na jednodukát, Andreje Petera na dvojdukát a Zdeňka Kolářského na pětidukát a desetidukát.

Zdroj: www.cnb.cz

ČNB

Slovenské zlato vydáno zpět Národní bance Slovenska
22. 5. 2000

V souladu s “Protokolem mezi vládou Slovenské republiky a vládou České republiky o předání a převzetí zbývající části zlata ze zásob po bývalé Státní bance československé” podepsaným předsedy vlád dne 24.11.1999 a v návaznosti na ratifikaci mezistátní smlouvy o společném postupu při dělení majetku bývalé federace předala Česká národní banka Národní bance Slovenska 4,1 tuny (přesně 4 124 623, 254 g) ryzího zlata.

Podle protokolu o předání zlata mezi vládami ČR a SR byla ČNB povinna vydat zlato do sedmi dnů po ratifikaci mezistátní smlouvy oběma komorami Parlamentu ČR, tj. nejpozději ve středu 17. května 2000.

ČNB podmínky tohoto protokolu dodržela. Zlato bylo předáno ČNB a přijato NBS a dnes se již nachází na území Slovenské republiky.

Z uvedeného množství zlata představují 4 tuny zlato ve slitcích v počtu 325 kusů a 124 622, 764 g ryzího zlata pak zlaté mince (tj. 26 660 kusů mincí). Jsou mezi nimi zastoupeny dukáty s motivem Karla IV. ražené v letech 1978 až 1982, dále tzv. Kremnické dukáty ražené kremnickou mincovnou v roce 1934 u příležitosti obnovení dolování zlata v Kremnici a dále směs zlatých mincí různých států z celé Evropy. Zatímco poměr mincí a slitků byl stanoven mezivládním protokolem, na struktuře předávaných mincí se dohodli zástupci odborných útvarů obou bank.

Celkový objem 4,1 tun zlata představuje zhruba 132 610 OZ (troyských uncí).

Milan Tománek
mluvčí ČNB

Zdroj: www.cnb.cz

Možno je ešte vhodné doplniť, že z uvedeného množstva zlata bolo zlatých mincí 26.660 ks. Pomer mincí bol stanovený medzivládnym protokolom, na ktorom sa dohodli zástupcovia odborných útvarov jednotlivých bánk. Podrobnejšie v ďaľšom článku
http://www.cs-mince.eu/…read/show/55

Autor ...

Co si cení na československých dukátech jeden z jejich autorů :

“U mincí a medailí mne vždycky vzrušovaly a dodnes vzrušují složité významové motivy vyjádřené myšlenkovou zkratkou. I na malé ploše mince nebo medaile toho lze vyslovit hodně a za viditelným sdělením schovat i cosi nevyslovitelného. Mince jsou zvláštním kusem „kumštu“ a jejich kotouček je tvarem, který nezná omezení, lze ho naplnit myšlenkou i dějem. Proto právě jsem na nich ztvárnil mnoho významných osobností českých dějin i současnosti z nejrůznějších oborů vědy, hudby, sportu… Mince a medaile se tak staly a stávají nejpřístupnější galerií pro veřejnost.”

Akademický sochař Zdeněk Kolářský

Zdroj: http://www.zlate-mince.cz/…lovenska.htm